Hradní kámen přemyslovské doby v Čechách

Hradní kámen přemyslovské doby v Čechách
Fediuk, Fediuková, Sidorinová, Šrámek, Táborský, in Academia, 2012

Dvě velmi zachovalé tvrze jsou umístěny na mírném návrší na levém břehu Otavy, asi 8 km jihozápadně od Písku. z nich pouze tzv. Horní tvrz pochází z přemyslovské doby (patrně ze závěru třetí čtvrtiny 13. století), i když první písemný doklad je až z r. 1316. Dolní tvrz, přestavěná později na pivovar, je z 15. století. Existovala ještě třetí tvrz, ale na jejím místě nyní stojí zámek.

Horní tvrz sice nelze rozsahem ani dalšími vlastnostmi řadit mezi hrady, ale stylem architektonického zpracování se jim v mnohém vyrovná. Její zvláštní předností je výborný stav zachování. K obranným prvkům zde patřily i okolní nivní bažiny. Jako stavivo posloužila převážně žula v blocích o velikosti až 0,3 m3, zčásti přitesávaných. Architektonické články jsou pískovcové. Tvrz si uchovala raně gotické jádro, tzv. purkrabství, které bylo ve 14. století rozšířeno a opevněno věžemi a vodním příkopem. Nároží hradební zdi vévodí štíhlá válcovitá věž, vybavená řadou úzkých střílen, která měla obranný charakter. Další dvě hranolové věže byly obytné. V 16. století byla tvrz přestavěny pány ze Švamberka a rozšířena o pozdně gotický palác na půdorysu písmene L.

V r. 1924 přešel celý areál do vlastnictví Československého státu a od té doby značně zchátral. V 80. letech byly tvrze staticky zajištěny a započala jejich celková rekonstrukce. oba objekty jsou považovány za nejlépe dochované gotické tvrze na území České republiky a jsou přístupné veřejnosti.

Světlý (leukokratní) biotitický granit (žula)

Kámen, z něhož jsou budovy Dolní i Horní tvrze postaveny, zvětráváním získává nažloutlou až hnědavou barvu. je středně zrnitý a má všesměrnou stavbu. Hlavními minerály jsou bělavé živce a světle šedý křemen. Podíl biotitu je nízký, muskovit se objevuje ojediněle. Ve výbrusu převažují zrna mikroklinu nad plagioklasem postiženým rozkladnými pochody, křemen je zřetelně tlakově postižen. Kámen pochází patrně z pně, který jako malé doprovodné těleso středočeského granitoidního plutonu vystupuje u obce.

Obr. 37 Staré Kestřany. Mikrofotografie dvojslidného granitu. Zkratky: pl – plagioklas, K-ž – draselný živec, Kř – křemen, mu – muskovit, bi – biotitZkřížení nikoly. (foto: T. Sidorinová)