Původ názvu Kestřany

Jedna z variant je ta, že pův. jm. Kystřany = osada obyvatelů v Kystře nebo kysterských nebo osada lidí Kystrových. Ky- se změnilo v Ke- (srovnání Mohelnice z mohyl-, Roketnice z rokyt-). Kystra je ze slova kostra buď ve významu hranice anebo ve významu „kostlivec“. V tomto případě by pak jméno Kystra bylo vlastně příjmením prvního usedlíka.

Že by za název vesnice byla prostě vzata přezdívka prvního usedlíka, to by byl postup ve starší době v češtině nebývalý. O nic lepší není výklad z významu „hranice!. Změna o > y je v češtině zcela neobvyklá.

Ve slovanských jazycích je kořen kost-, kostr- ještě v jiném, ovšem příbuzném významu, který máme v českém kostřava. (Souvisí snad i významově — něco ostrého, špičatého jako kost.) Ve slovanských jazycích jsou od tohoto základu odvozeny vesměs názvy rostlin: ukr. kostyča — len, pazdeří, slovin. koštrika — listnatec (ruscus), čes. kostřava, pol. dial. kostra — len, pazdeří (Berneker 584)[4]. K tomu polab. kostera = sveřep. Machek[5] 279 uvádí „pol. kostrzka Equisetum (přeslička), r. koster, kostra, kostrec Bromus, kostryga Urtica, bulh. kostrěva Alopecurus prat., srbch. kostrava, kostrba Festuca, kostrika Ruscus acul., slovin. kostreva, kostreba koukol“. Podle Machka 1. c. se rozšířilo toto jméno „na všelijaké plevele nevítané a neužitečné“.

Jméno Kestřany je pak patrně odvozeno od tvaru koster, kostra, kostera (viz tvar polabský, polský a ruský) s podobným významem. Potíž tu působí jen rozdíl o — e, i když jeden doklad (ze 16. stol.) má též tvar Kostřany. Avšak změnu o > e známe porůznu právě z okrajových území nář. jihozápadního.

Použitá literatura: Naše řeč, ročník 38 (1955), číslo 9-10, s. 274-280.