SOUKUP, Josef, ed. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Píseckém. Praha: Artefactum, 1910.
Kestřany (Kostřany)
Tvrze. Kdy a kým tvrze Kestřanské byly založeny, nelze nijak z listin zjistiti. Toliko známo jest, že Albert z Kestřan daroval r. 1315 klášteru v Písku louku. Mělyť obě tvrze několik pánů. Ondražští z Kestřan drželi je střídavě; tento rod žil ještě v roce 1786. Horní tvrz držel nějaký čas též v XV. stol. Vaněk Koktan. R. 1491 přešlo zboží Kestřanské koupí na Jindřicha ze Švamberka. Tento opravil a přestavěl horní tvrz, což patrno v jižním traktu a v kapli sv. Máří Magdaleny, kde ještě v XVII. stol. vše byla sloužena. V rodě Švamberském drželo se dlouho zboží toto, až přešlo po přeslici na Františku Polyxenu, ovdovělou hraběnka z Paaru. Tato pak vystavěla r. 1651 nynější zámek. Po smrti svého manžela r. 1678 dne 17. srpna prodala celé panství Elišce Zuzaně Vratislavové z Geršorfu a od této koupil je r. 1683 Adam Humprecht Fortunát Koc z Dobrže. R. 1700 přešly Kestřany koupí na Ferdinanda, knížete ze Švarzenberka.
Tvrz dolní byla stavěna koncem XIV. stol, kdežto hořejší tvrz jeví několik stavebních period. Nejstarší část její, purkrabství (viz půdorys A), stávalo samo pro sebe, zpevněno jsouc dvěma věžemi čtyřbokými a jednou okrouhlicí, jež spojeny byly zdí dosud zachovalou. Na poč. XV. st. vystavěna byla přední část tvrze a brána, zároveň pak kaple a obě čtyřboké věže opraveny. V XVII. stol. byly vykonány vnitřní opravy.
Dolní tvrz jest prosté, hranolové a dvoupatrové stavení, věž podobná z lámaného a tesaného, pečlivě vrstveného kamene stavěna s příslušnými hradbami a kulatou baštou.
Ve vlastním paláci jest v přízemí valená klenba s kápěmi z cihel. V prvém patře dvě okna sedátky uvnitř opatřená. Na sever vchod na previt, v jiném koupě zbytky krbu. Uprostřed jsou nyní zazděné dveře. V druhém patře 3 okna opatřená sedačkami a kamenným obložením na hraně sříznutým. Pod střechou stopy trámců bývalého dřevěného podsebití. Ostatní budovy, rovněž valeně sklenuté s kápěmi, byly hospodářským stavením.
Hořejší tvrz jest poměrně dosti zachovalá s celým hrazením i příkopy, které jsou dnes v zahradu proměněny.
Do tvrze vede brána ze strany jižní se vchodem, jenž jest k náběhu lomeného oblouku z tesané žuly; oblouk sám pak z cihel sklenut a na hraně sříznut, s pravoúhlým orámováním pro zdvihací most a se štěrbinami pro kladky. V tomto průčelí dále od brány znáti, že zde bývala velká pravoúhlá okna, nyní přezděná, z přestavby předsevzaté na konci XV. nebo zač. XIV. stol. Průjezd E jest křížově sklenut a končí do dvora podobnou branou, rovněž zpola z kamene a zpola z cihel stavěnou.
K této bráně druží se nárožím čtyřboká věž B (viz půdorys) o dvou patrech, s gotickým vhcodem v přízemí Týž, 177 cm. vys. a 93 šir. profilován jest dvěma žlábky a polovičním obloukem. Nad ním v prvém patře vchod s vodorovným nadpražím a podpěrami v koutech. Pod ním krakorce pro pavlač. Na venek na západ jsou nad sebou previty dosud zachovalé na kamenných krákorcích s obezdívkou. Vedle velké obdélné okno. V podřímsí otvory pro trámce na podsebití.
Trakt směrem východním uvnitř dvora má v líci severní zdi oblouky ve zdi zaklenuté (Půdorys D obr. 90), i zdá se, jako by zde bývala otevřená veranda. Vnitřek tohoto traktu jest různě sklenut. Přední místnosti jsou sklenuty valeně s výseči, zadní křížově, třetí pak goticky bez žeber. Dosud patrny jsou pod omítkou stopy nástěnných maleb rázu renaissančního. zvenčí jest tento trakt hladký, o jednom patře s gotickými, pravoúhlými okny ostění žulového.
Od tohoto traktu na sever ke druhé věži přiléhá kaple (nyní černá kuchyně), jejíž jedna půle jest překlenuta a tím pěkné sklípkové, hvězdovitě do čtverce rozložené klenutí pokaženo (Viz půdorys F obr. 90). Na východ prolomeno jedno okno goticky sklenuté bez kružby, ostatní na této straně zvenčí jsou obdélná (viz pohled obr. 92.). V přízemí pod kaplí jest místnost sklepní křížově sklenuta, bez žeber; veškeré klenby jsou na jeden bod uprostřed svedeny a spočívají na sloupku.
Vedle bývalé kaple opět druhá věž C, mohutných zdí, o dvou patrech, s vchodem pravoúhlým, ze žuly tesaným a žlábkem opatřeným (viz půdorys obr. 90.). V prvém patře rovněž vchod hrotitý, kudy se chodívalo z paláce na hradby. Vrchní patro zdá se býti přístavbou pozdější. Okna v přízemí jsou po většině střílnovitá, žulového ostění, na hranách sříznutá, v patrech pak obdélná. Previt jest umístěn na kamenných krákorcích.
Od věže na sever vede hradba, v obratu zpevněná kruhovou baštou „hladomornou“ řečeno (viz půdorys G obr. 90), do níž v prvém patře s pavlačí hradních vede vchod půlkruhovitě sklenutý, ze žuly tesaný. Nad ním jest druhý podobný, nyní zazděný.
Od této bašty či okrouhlice lomí se hradba na západní a končí přízemním stavením, bývalým to sídlem purkrabí ( viz půdorys A obr. 90.). Prosté stavení se vchodem z nádvoří, 112 cm širokým a 196 cm vysokým, s vodorovným nadpražím, s podpěrami v koutech a na vnější straně silně sříznuté hrany (obr. 94.). Veškerá okna buď střílnovitá nebo obdélná mají kamenné obložení s ošikmenými hranami vnějšími.
Přední místnost této části jest valeně sklenutá; druhá, vlastní bydliště, o dvou travée, zaklenuta do žeber, jichž patky usazeny jsou asi 1.5 m od země v koutech i v bocích na konsolách jehlanových (obr. 95.).. Žebra mají štítky a sbíhají se ve hladkých svornících, v ošikmených hranách jsou žlábkována a od náběhu z tvárnic sklenuta. Dle těchto znaků jest tato část nejstaršího založení, z druhé pol. XIII. stol.