Staré Kestřany, hospodářské budovy.
1.Dějiny objektu.
Zprávy o vrchnostenských hospodářských zařízeních lze zaznamenat až od poloviny 15. století. Ve starších zápisech se zcizovaný majetek označoval povšechnými termíny „zboží, „statky“ nebo “ dědictví“ a nebylo zvykem jeho skladbu blíže specifikovat. Teprve v pohusitské době se stále častěji vyjmenovávají v hierarchickém pořadí panské sídlo, vrchnostenský dvůr, poddanské usedlosti a další hospodářsky užitečné plochy. V pramenech se vyskytuje termín „curis arature“ a její český ekvivalent „poplužní dvůr“. Výsledky dosavadního bádání však neposkytují jasnou představu, co si lze pod těmito pojmy konkrétně představit.Podle panujícího přesvědčení převládalo na většině šlechtických statků rentové hospodaření, spočívající na vybírání poddanských platů a naturálních dávek s nepatrným objemem robot a vlastní vrchnostenská výroba režijní se měla prosadit až v druhé polovině 16. stol. Nedostatek pramenů neposkytuje potřebné informace o povaze a počtu k tomu potřebných pracovních sil a o povaze a objemu živočišné výroby. Všechny uvedené otázky mají základní význam pro určení typu, velikosti a umístění vrchnostenských hospodářských stavení. Poněvadž prameny z 15. století užívají termín „curis rusticialis“ nebo „dvůr kmetcí“ pro poddanské hospodářství, musel poplužní dvůr souviset s vrchnostenským hospodářstvím, není však jisto nakolik vyjadřoval právní vztah a nakolik pravidelný fyzický provoz ve skutečných objektech.
Po husitských válkách nacházíme Kestřany rozděleny do tří vlastnických celků kolem oddělených samostatných šlechtických sídel — tvrzi. Největší z nich při „horní“ tvrzi prodal roku 1446 Arnošt z Kestřan Vaňkovi Koktanovi a jeho synovcům za 372 kopy čes. včetně poplužního dvoru /curiam arature, DD 61,s. 346/. Koktan byl dobrý hospodář, pečující o výnosnost svého hospodářství. Roku 1457 prodal synovcům platy, t.j. výnos z hospodaření a to i z poplužního dvora a dříve nezmiňovaného mlýna již za 800 kop a po dalším mimoúředním vyrovnání doprodal roku 1460 statek i s poplužním dvorem do úplného vlastnictví samotnému synovci Bohuslavovi z Kestřan za dalších 400 kop /DD 5,s.5,591. Bohuslav pokračoval v jeho úsilí, jak lze usuzovat ze založení velkého rybníka Potočního roku 14751 Zíbrt,s. 118, č. 21/ i dalších opatření. Druhý celek patřil rodině Barochů, jež sídlila na dolejší tvrzi, totožné patrně s „dolní „tvrzí dnešní. Roku 1475 prodal Mikuláš Baroch Bohuslavovi z Kestřan celý tento celek, tvrz, poplužní dvůr s poplužím atd.za 250 kop /DD5,s. 330/. Bohuslavovi synové Václav a Jiří prodali roku 1491 oba spojené celky příslušníka významného panského rodu a zástavnímu držiteli královského panství Zvíkova, Jindřichovi ze Švamberka. Za 1870 kop čes. nebo 4500 kop Míšeňských mu postoupili obě tvrze, z nichž „dolejší“ řečenou barochovskou pustou „/desertam/,“ poplužní dvory… mlynáře s polumlyní „,6 rybníků, 2 haltýře,“ struhu, po kteréž vodu vedú do haltejřuv i do příkopa“, která byla ve společném užívání s majitelem třetího dílu Kestřan atd./DD 6,s. 173/.
O třetím celku v Kestřanech kolem třetí tvrze,prozatím neznámé polohy je nejméně zpráv. Kolem roku 1490 jej vlastnili bratří Jan a Vojslav z Kestřan a rozdělili si jej na polovic včetně tvrze,“vesnice Kestřan“, haltýřů a rybníků. Vojslav prodal roku 1492 ze své polovice nezjištěnou část Jindřichovi ze Švamberka za 930 kop čes./Zíbrt,s.109,č. 3/ a zbytek prodal roku 1493 bratrovi Janovi jen za 110 kop českých a to půl tvrze, půl popluží atd. /DD 6,s. 198/. Jan pak roku 1495 prodal Švamberkovi svůj zbytek třetího celku za 1600 kop míš., při čemž se výslovně uvádí jen dolejší tvrz s příslušenstvím /PDZ II,s.472Zíbrt,s.110, Č. 5/. Při třetím celku tedy nikde poplužní dvůr jmenován není, i když snad jen vinou stylizace zápisů. Na konci 15. století tedy byly jednotlivé hospodářské celky v Kestřanech sjednoceny v rukách jednoho z panských velmožů, v jejichž řadách se vzhledem k lepším investičním možnostem podnikání ve vlastní režii vyskytovalo nejčastěji a nejdříve. Domýšlíme-li se z kusých narážek, že Jindřich ze Švamberka se na přelomu století pustil do přestavby horní tvrze, musíme s jistotou předpokládat urychlené sjednocení dominikálního hospodářství k jedinému dvoru a s tím spojené technické úpravy. O dalším rozšiřování vrchnostenského podnikání v Kestřanech svědčí vzácný záznam Švamberského archiváře Březana na počátku 17. století, že podle staré písemné paměti „Register starých …. L.P.1508 i před tím drahný čas pivo na Kestřanech vařilo na 6 věrtelů: než slad ze Zvikova tam posíláván byl „/Zibrt,s.110,č. 10A/. Fakt sám se sice týká „dolní“ tvrze, jež byla podle spolehlivé interpretace pozdějších pramenů na pivovar adaptována, avšak svědčí zároveň o celkové tehdejší strukturální změně zámeckého areálu. Závislost na Zvíkovu pak jasně svědčí o iniciativě z počátku Švamberského období.
Vytvoření jediného poplužního dvora potvrzuje další deskový zápis až z roku 1541 za třetího Švamberského držitele Jindřicha st. při vkladu věna jeho manželky. O pivovaru a mlýně zmínka chybí /DZV 83,lit. A 6:DZ I-1, s.13.č. 22/. Dílčí cedulí z roku 1584 dostal Kestřany po Kryštofovi ze Švamberka syn Jan Vilém. Sporé údaje dokumentu umožňují některé závěry. Jmenuje se jediná tvrz „tak jakž sama v svém vlastním vyobrazení“ a dále „při též tvrzi jest pivovar, sladovna, spilka, to všechno se vším nádobím pivovarským.“ „Též k tvrzi Kestřanské dvorové poplužní náležití, první dvůr při tvrzi Kestřanské ležící, druhý dvůr slove novej …. „dále se jmenuje 10 rybníků, „též mlejn nachlební a pila při temž mlejně ,jest dost užitečnej. Neb když lidé obilí mají a je do mlejna vezou, tehdy se čeleď dělná při tvrzi Kestřanský vejmelnejm vychovati může“/Vs Orlík, sign. VII G beta 1/B,s.73,74,76/. Režijní hospodářství se dále rozvinulo tak, že byl v průběhu 16. století postaven nový dvůr za vesnicí. Z pasáže o mlýně se dovídáme, že provoz dvorunebyl zajištován robotní prací poddaných, nýbrž námezdní čeledí, jež ovšem musela někde bydlet. Provoz pivovaru, doloženého před rokem 1508 a fungujícího v bývalé dolní tvrzi byl osamostatněn od Zvíkovského dovozu zřízením sladovny. Spilka byla podle pozdějších svědectví při pivovaru. Jiný pozoruhodný objekt už autor dokumentu nepostřehl. Naskýtá se proto domněnka, zda na sladovnu nebyl adaptována druhá dolní tvrz a to nejspíš do pol. 16. století, kdy se také prováděla rekonstrukce pivovaru.
Od počátku 17. století Švamberské hospodářství upadalo. Po prohrané bitvě u Záblatí v červnu 1619 byly Kestřany přepadeny a vydrancovány císařskou soldateskou a vrchnostenský dvůr jistě na prvním místě. Roku 1652 se tři dcery Jana Viléma ml. ze Švamberka rozdělily o jeho dědictví a zpustlé panství Kestřany připadlo Františce Polyxeně a jejímu manželovi Karlovi hraběti z Paaru. V dílčí ceduli je hospodářský areál zaznamenán takto: „Při zámku / tj.stále ještě horní tvrzi – pozrn autora/ Kestřanech je pivovar a naproti němu sladovna s příslušenstvím Vinépalna je při zámku a v ní jsou dva kotle … Mlýn u zámku o třech složeních je pustý následkem strženi rybníka, jehož vodou byl poháněn… Kestřanský dvůr je postaven z kamene, ale na střechách je velmi sešlý, s koňskými stájemi, kravskými chlévy a jednou stodolou“. Chovaly se, zde 4 klisny, 8 volů, 40 dojnic, 20 telat a 30 prasat /DZV 308,lit.A 22-23/. Kontraposice pivovaru a sladovny potvrzuje lokalizaci pivovaru do dolní tvrze a sladovny. do jihovýchodního stavení a zesilují domněnku o totožnosti tohoto stavení s někdejší třetí tvrzí.
Hrabě Paar vynaložil podle prohlášení své manželky v padesátých letech několik tisíc zlatých na obnovu zanedbaného hospodářství /RA Paarů,sig. A XIII 144/. Postavil nový barokní zámeček, o němž a o možnosti jeho totožnosti s někdejší tvrzí je pojednáno v samotném pasportu. Při dalších prodejích roku 1678 Alžbětě Zuzaně Vratislavové z Gerštorfu a roku 1685 rytíři Adamovi Humprechtovi Fortunátovi Kocovi z Dobrše se ve smlouvách lakonicky konstatují sladovna, pivovar, vinopalna a dvory /DZV 393,lit. r 7v; 398,B 2v/.
V posledních letech 17. století se Kestřany a sousední drobná panství stala předmětem zájmu mocného knížete Ferdinanda se Schwarzenbergu. Ten si roku 1699 nechal ‚od komisaře svých českých panství Jiřího Badř. Bořka provést popis a odhad kestřanského panství, který se dochovat Borek provedl svůj úkol velmi důkladně.V historickém úvodu konstatuje, že za všech majitelů ve druhá polovině 17. století se stav panství i úroveň hospodaření zhoršovaly. V popisné části po popisu zámku si všímá tři samostatných „starých“ budov z nichž“ v první, je dole klenutý hvozd, sladovna s kamenným sladovým štokem, nahoře 5 špatných nepravidelných /irregular/ pokojů a špatná sýpka na sladové obilí“, v druhé budově “ za mostem je spilka, pak pivovar“ a obydlí sládka. Toto je podle popisu zřejmě dolní tvrz a třetí stavení tvrz horní. Všechna tři stavení jsou podle Bořka tak zničená a děravá, že by vyžadovala značný náklad na opravu. Má-li se oprava vyplatit, navrhuje Bořek všechna jejich patra upravit na sýpky‚ jichž je tu málo a panství má předpoklady ke značnému zvýšení obilní produkce.Vinopalna, jež byla podle dílčí cedule z roku 1652 „při zámku“,je podle Bořkova popisu dřevěným stavením ve vsi. Naskýtá se otázka, zda nestála původně na místě zámku. O dvoru uvádí: “ Předně je jeden dvůr připojen stavením k zámecké budově a je nazýván Kestřanský. Při něm jsou 2 zcela zničené ratejny, 2 stodoly se 3 mlaty, zděné kravíny a koňské stáje, střechy jsou kyty šindelem“. Bylo tu chováno 50 kusů hovězího dobytka a 56 prasat. Bořek však doporučuje, aby se chov zvýšil asi o 15 kusů krav a 8 klisen, neboť krmivová základna to dovolí. Posléze uvádí: „Kestřanský mlýn s pilou leží v zámku u staré švamberskě budovy, je dosti zničený, se špatnými střechami a půdami, takže velmi potřebuje opravu. Má jedno složení a stoupu a dostává vodu z Velkého Dobevského a Potočného rybníka“/Vs Protivín, sign.I A alfa 4e/l,ad 2,4,7,9,15/.
Kníže Schwarzenberg koupil panství Kestřany i s hospodářským příslušenstvím ve znění předchozích smluv 20.1.1700/ DZV 407,lit. A 1/. Ze 4.3. 1700 se zachoval soupis nutných oprav, vypracovaný zřejmě na základě Bořkova posudku. Počítá se v něm s výměnou 12 trámů, 36 krovů a 7000 šindelů ve střeše nad stavením brány do zámeckého areálu. Zděná ohrada kolem celého zámku a dvora, dosud nekrytá měla být nakryta 13000 šindely. O koňské stáji, volském a kravském chlévě se konstatuje, že jsou zcela z dobrého zdiva. Nad sladovnou se doporučovalo spravit prejzovou krytinu /Vs Protivín, sign. VI 3 beta 2/164,ad 1, 5, 8, 10/. Z dalšího období nemohl státní archiv v Třeboni v době tohoto průzkumu předložit žádný materiál vzhledem k omezení služeb badatelům pro vyčerpání kapacity účastí na budování Památníku dělnického hnutí v Č. Budějovicích a pro rozpracovanost a nepřístupnost části fondu Vs Protivín po roce 1800.
Na. počátku 18. století byly pro potřebu nové vrchnosti pořízeny dvě mapy nově získaných panství na Písecku, jež obsahují pozoruhodné vyobrazení Kestřan. Na anonymní nedatované mapě panství Kestřany, Drahonice a Skočice z prvního desetiletí 18. stol. jsou Kestřany zachyceny v pohledu od jihu.Hospodářský areál je rozdělen zámeckou budovou na dvě části. Od severozápadního nároží k západu se táhne nízká protáhla stavba stájového typu pod valbovou střechou. Od ní kolmo k severu pokračuje pod vysokou strmou střechou stavení patrně stodoly. Od jihovýchodního nároží zámku postupuje k východu patrové stavení brány se dvěma okénky a velkým obloukem zaklenutým vjezdem. Střecha je sedlová. Dále k východu pokračuje vyšší stavení pod sedlovou střechou, uzavřenou trojúhelným štítem. Ještě dále k severu pokračuje ještě o něco vyšší stavení pod sedlovou střechou, s trojúhelným štítem a s nepravidelně rozhozenými otvory, jež má patrně představovat sladovnu. Od něho vybíhá obloukem k dolní tvrzi zděná ohrada.Pod horní tvrzí na vnitřní straně příkopové strouhy je znázorněno mlýnské stavení s kolem pod sedlovou střechou. Na severní straně je zachycena široká klenutá brána do dvora a při ní přízemní stavení pod sedlovou střechou.
Mapa panství Protivín z roku 1710 od Maxmiliána Stranského podává shodnou konfiguraci i proporce hmot. Odchyluje se pouze v podání východní řady objektů, kde mu hmota brány a sousední stavení splývají v jednu stavbu pod sedlovou střechou a krajní východní stavba sladovny je podána pod valbovou vysokou střechou jako celkově značné vyšší. Je tónována shodně s věžemi obou tvrzí, čímž vzbuzuje dojem velmi staré stavby pevnostního vzhledu. /Vs Protivín, mapa sign. 22,51/. Pro 19. století byl studiu přístupný pouze fideikomisní popis z roku 1867. Zde se o hospodářských objektech panství: Obytná budova s konírnou s průjezdem ze vsi do zámeckého dvora je přistavěna svou šířkou k východnímu průčelí zámku. Je to dvoupatrová stavba zděná na vápno. Na průčelích jsou provedeny masivní římsy. Od sousedící sýpky je oddělena v podstřeší požární zdí. Je dlouhá 18 sáhů 3 stopy 6 palců, široká 5 sáhů 6 palců, má v předním průčelí přízemní schodištní přístavek 2 sáhy 1 stopu dlouhý a 1 sáh široký. Je korunově krytá taškami. V přízemí obsahuje při zámku konírnu pro 4 koně, vedle ní druhou konírnu pro 6 koní. Hned v dalším pokračování budovy sousedí průjezd. Ve zbytku přízemí je byt o předsíni, světnici, kuchyni a komoře. V koutě dvora mezi zámeckým křídlem a konírnou je postavena postrojová komora z dřevěné konstrukce a prken pod šindelovou střechou. Kromě průjezdu, vybaveného trámovým záklopovým stropem jsou všechny místnosti tohoto podlaží klenuty. Stáje, předsíň, kuchyně a komora bytu mají kamennou, světnice cihelnou dlažbu, průjezd však pouze hliněnou. Na dvorní straně budovy je studna s pumpou. V patře je po celé délce stavby jedna a v podstřeší druhá sýpka s prkennou podlahou. První má v oknech železné a drátěné mříže. Krov je konstruován z ležatých vazeb. Stavba je ve spodní části v průměrném použitelném stavu. Střecha je v dobrém stavu. Hrubá odhadní cena činí 3478 zl. rak. čísla.
Z bývalé sladovny adaptovaná sýpka hraničí ve stejné orientaci s předchozí sýpkou. Je dlouhé 12 sáhů 4 stopy, široká 5 sáhů 3 stopy a je provedena z tvrdého materiálu pod dvojitou taškovou krytinou. Na volné straně je ukončena zděným štítem, na obou dlouhých průčelích opatřena masívními římsami. Sestává ze suterénu, tři stupně pod úroveň terénu ponořeného a z horního podlaží. Suterén – bývalé sladové humno – je po celé délce sklenut na 4 střední zděné sloupy a cihlami dlážděn. Horní patro, rovněž dlážděné cihlami má trámový záklopový strop. Nad ním je půda pod ležatým krovem a prkenným bedněním. Celá stavba se nachází v průměrném stavu, ale jedno nároží je uvolněno od zdiva. Hrubá odhadní cena. činí 2100 zl. rak čísla. Stavení s bytem šafáře a ratejnou rozkládá se v odstupu 3 sáhů k západu od západního průčelí zámku.Je postaveno z tvrdého materiálu, přízemní, pod korunovou taškovou střechou mezi dvěma vysokými požárními štíty. Je široké 5 sáhů 3 stopy 6 palců a dlouhé 16 sáhů 5 stop 6 palců. Ve východním traktu po celé délce stavby je ratejna se sporákem a pecí. Ve zbylé části stavby je po celé délce chodba a při ní za sebou kuchyně, šafářova světnice, komora a konečně krmivová komora, přístupná z kravína. Obě obytné světnice mají rákosový strop, ostatní místnosti mají trámové záklopové stropy. Šafářova světnice má prkennou podlahu, ostatní místnosti cihelnou dlažbu. Půda je mimo prostor klenuté kuchyně potřena lepenicí. Má stojaté vazby, jejichž vazné trámy slouží zároveň jako stropní. Stavba je v průměrném použitelném stavu v hrubé odhadní ceně 2150 zl. r. č.
Malý chlév na volné průčelní straně předešlé budovy je dlouhý 5 sáhy a široký 1 sáh. Má dvojitou taškovou střechu, je postaven z cihel na vápno ve třech odděleních a opatřen trámovým stropem. Je v dobrém stavu a má cenu 42 zl.r.č.
Kravín na západní straně ratejny v dalším pokračování je dlouhý 12 sáhů a široký 5 sáhů 2 stopy. Je přízemní‚ postaven na jíl‚ kryt dvojitou taškovou střechou, od sousedního chléva oddělen požárním štítem. Na střeše má velký zděný arkýř. Po celé délce obsahuje chlév s chodbičkami dlážděnými cihlami a stáními dlážděnými kamenem. Má dřevěný strop na středním průvlaku a sloupcích. Půda je obložena lepenicí a svázána stojatými stolicemi. Stavební stav je špatný, cena 1140 zl. r. č. Na nejnutnější opravu se počítá 101 zl.r. č.
Volský chlév byl zastižen v přestavbě. Stavení pokračuje za předchozím kravínem, s nímž hraničí. Má délku 13 sáhů 5 stop 6 palců a šířku 5 sáhů 1 stopu. Bylo již ve zdivu dokončeno, zakryto ležatým krovem s na sucho položenými taškami. Byly provedeny patky klenebních pasů a právě se osazovaly železné kotevní klestě. Dokončené režné zdivo z kamene a cihel je na vnějších plochách provedeno pěkně a dobře v novém stylu. Dokončená část chléva byla hodnocena jako velmi dobrá v hodnotě 2448 zl. r.č.
Za chlévem pokračovalo stavení mlýna s komorou pro krmivo. Bylo dlouhé 7 sáhů 2 stopy a široké 5 sáhů 4 stopy, provedeno ze zdiva na vápno, pod korunovou taškovou střechou 3 římsami z režných cihel. Na volné straně byl proveden požární štít. Uvnitř byla krmivová komora, patřící k volskému chléva, s trámovým zaklopovým stropem a cihelnou dlažbou. Vedle ní byla mlýnice, otevřená až pod střechu, opatřená prkennou podlahou a zařízená úplným mlýnským složením na pohon vodním kolem s vrchním náhonem. Mlýn měl krýt potřebu šrotu a mouky ve dvoře. Nad stavením byl krov s ležatými stolicemi. Celý mlýn byl v dobrém stavu v ceně 1632 zl. r. č.
Mlýnská lednice se žlabem k pohánění mlýna a zároveň mlátičky v blízké stodole pomocí dvou vodních kol na vrchní vodu je provedena z kamenných kvádrů v šířce 1 sáhu s 1 stopy. Ke každému kolu vede vlastní žlab se stavidlem, napájený od odpadní strouhy rybníka Potočného kamenem vyzděným a kamennými deskami krytým náhonem, vedeným v délce 34 sáhů přes hospodářský dvůr. Celé zařízení je použitelné a má cenu 420 zl. r.č.
Stodola v délce 24 sáhů 2 stop a šířce 8 sáhů 3 stop 6 palců je na jíl zděná stavba, ohraničené požárními Štíty s dvojitou taškovou krytinou, dvěma mlaty, průjezdnými vraty a s příslušnými přistodolky pod stojatou střešní vazbou. Je v průměrném použitelném stavu a má cenu 3762 zl.r.č.
Vozová kůlna v dvorním prostoru je 10 sáhů 6 palců dlouhá a 5 sáhů 6 palců široká. Stoji na 4 rohových a 4 středních pilířích, která jsou zděny na jíl. Má střechu s korunovou krytinou, ukončenou na obou koncích celým prkenným štítem, konstruovanou ze stojatých stolic. Má trámový strop a obyčejnou hliněnou podlahu. V době popisu sloužila kůlna jako provizorní volský chlév a k tomu účelu byla mezi pilíři předělena půl stopy silnými zdmi. V tomto stavu byla odhadnuta za průměrnou cenu 770 zl. r. č. K obvodní zdi “ dolní“ tvrze je k jižnímu průčelí bezprostředně a k východnímu průčelí s odstupem 1 sáhu 6 palců přistavěna zděná, 2 patra vysoká budova sýpky, jejíž jižní díl je pod pultovou střechou zbývající postranní křídlo pod sedlovou střechou. Obě střechy mají taškovou krytinu a jsou uzavřeny požárními štíty. Zbývající meziprostor obsahuje schody k horním patrům a je rovněž opatřen taškovou pultovou střechou s dřevěným okapním žlabem. V přízemí je po celé délce klenutý, cihlami dlážděný prostor, rozdělený na dva díly a v jižní části je ještě příčkou oddělena menší místnost. V patře je po celé délce budovy cihlami dlážděná sýpka a nad ní na půdě pod krovem z ležatých stolic další sýpka s prkennou podlahou. jižní díl stavby je 7 sáhů 2 stopy dlouhý a 3 sáhy 1 stopu 6 palců široký,východní 14 sáhů 2 stopy 6 palců dlouhý a 4 sáhy 2 stopy 6 palců široký. Schodištni prostor má rozměry 1 sáh 6 palců a 4 sáhy 5 stop. Stavba je v průměrném použitelném stavu a má odhadní cenu 2280 zl. r.č.
Dvůr je většinou ohraničen budovami, mezi stodolou a tzv. „velkým hradem“ je ohražen masívní zdí. Také sad u zámku zahrady na východ vně dvora jsou obraženy zdmi v celkové délce 580 sáhů, v použitelném stavu a ceně 1450 zl.r. č. /Fdk, kart. 388, Odhad panství Protivín s.157-144, ad. 11/5-12/.
V písemnostech památkových orgánů nebyly nalezeny doklady, že by kestřanskému dvoru byla věnována pozornost v novější době.
2. Prameny, ikonografie, plány, edice pramenů, literatura.
Prameny
Státní ústřední archiv SÚA
Desky dvorské /DD/,sv,2,s. 121,’sv. 3, s. 454, sv. 5, s. 5,38,59, 530sv. 6, s. 173,193,198sv. 61,3.204,346. Desky zemské větší (DEV/,sv.18,1it. D 50;sv. 83, lit. A 6; sv.308, lit.A 22,23;sv. 393, lit.R 7v;sv. 398,1it B 2v; sv. 407,1it A 1; hlavní kniha sv. K IV1f. 1. Fideikomisní spisy zemského soudu /Fdk/,sign.VII E 7 popis a od-had panství Protivín roku 1867,elaborát pro panství Kestřany, adIA1 ; 11/415,6,7„84,10,11,12,13,14,15,16, kart.388.
Státní archiv /StA/ Třeboň
Sbírka Ciží statky 108/, sign. II 338-61, karton 197. Velkostatek /Vs/ Orlík, sign. VII G beta N l/b Dílčí cedule Jana Jiřího a Jana Viléma ze švamberka 1584. Velkostatek /Vs/ Protivín sign.I A alfa 40/1,2 Popis panství Kestřany 1699 sign.VI B beta 2/164,165 Stavební prelimináře 1700-1784. sign. VI B beta 3a/5,1o8,131,132,154,170,191T 195 Stavby a opravy panských budov 1706-1782.
Státní archiv /Sta / Třeborij pobočka Jindřichův Hradec -Rodinný archiv /RA/ Paarů, sign. A XIII, kartón 30.
Ikonografie
Anonym, Pohled na Kestřany od jihu, po roce. 1700, kresba v mapě panství Drahonice, Kestřany a Skočice, Vs Protivín,A 22
Maxmilián Stranský, Pohled na. Kestřany od jinu,1710, kresba v mapě panství Drahonice a Protivín, Vs.Protivín, A 31.
Plány
Geodetický ústav
Elaborát katastrálního měření,1857, měřítko 1: 2880
Státní ústřední archiv
Josefské vojenské mapování,1780-83, Čechy, sekce 222 ‚fotokopie, orig. Kriegsarchiv Wien.
Státní archiv Třeboň
Mapa panství Drahonice, Kestřany a Skočice, s.d./1700-1710/, bez podpisu, graf. měřítko 1 míle Vs Protivín, č.A 22
Mapa panství Kestřany a Skočice, sad./ před r. 1710/, bez podpisu a měřítka, Vs Protivin,č. A 23.
Mapa panství Drahonice, Kestřany, Protivín a Skočice,Křešťovice,1710,
Max. Stranský, grafic. měřítko 115 míle / 1 míle — 302 mm/ Vs Plotivín, Č. A 31.
Plán lesů a rybníků na panství Protivín,č. A 25.
Situační mapa dvora a obce Kestřany,1807, ing. Fr. Český, měřítko 36 sáhů = 10 palcům, Vs. Protivín,č. A 16.
Edice pramenů
Pozůstatky desk zemských království českého,/PDZ/, ed. J. 1,1870,s. 198,465,569,11,1872,3. 449,454,472.
Desky zemské království českého / DZV/sv. I/11 Kvaten trhový běžný černý 1541-42, pův. sign. DZV 1,ed. A. Vavroušková,1941, s. 15, Č. 22.
Desky dvorské království Českého, VII,. První kniha půhonná 1385- 1407, pův. sign. DD 18, ed. G. Friedrich, 1929,s. 2,č.6; s. 6, Č. 16s. 30, Č. 80; s. 52, Č. 159; s. 148, Č. 587;s.157, Č. 403; S. 169, č. 434; s. 170, č. 436.
Archiv český, VIII, ed. J. Kalousek,1888,s. 280, Č. 357/4; 1890, s. 470. Archiv český XXXV,1935, ed. G. Friedrich, Desky dvorské království českého, II, Druhá kniha provolací 1595-1410, pův. sign. DD 14,s. 271, Č. 23.
Literatura
J. Schaller,Typographie des Kónigreichs Bóhmen, 111,1790,8.106
J. G. Sommer, Das Kónigreich Dóhmen,VIII, 1840,s.421.
J. Traqr, Histbrisch-statistische Beschreibung der Diůcese Bud-wéis,1862, s. 558.
J. Renner – 0. Baroubek, Popis okresního hejtmanství Píseckého, 1889, s. 189
A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království českého, VI1,1890, s.243.
Č. Zíbrt, Z dějin zámku a panství Zvíkova,1908,s.101, 103, 108-110 117, 118.
J. Soukup, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese Píseckém, 1910, s. 81.
A. Profous Místní jména v dechách, II, 1949,s.. 222.
Z. Wirth a kol., Umělecké D. Menclová, deské hrady,
památky dech,1957,s. 713. 1972,I,s. 277,II.s. 490.
Stručný architektonický rozbor
I. Přední hospodářské budovy.
Přední hospodářské budovy tvoří v dnešním stavu protáhlé dvoudílné křídlo s nízkým patrem, sjednocené výškově hlavní římsou a hřebenem sedlové střechy. Delší díl, navazující východním směrem na budovu zámku v líci jeho jižního průčelí, má obrysové čáry mírně zvlněné a ve své západní polovině vykračuje směrem k návsi obce drobným pravoúhlým rizalitem. Tato průjezdní budova se stálí obsahuje v západní polovině přízemí klenutou konírnu, ve východní polovině široký průjezd na dvůr a bývalou bytovou jednotku.
Navazujici budova sýpky – bývalá pivovarská sladovna – je poněkud širší a v obrysu pravidelnější.
Jižní průčelí budov směrem k obecní návsi odděluje od sebe pouze mírný půdorysný zlom a požární zeď. Profilovaná hlavní římsa probíhá po celé délce fronty, rovněž drobná zamřížované okénka v zalomených špaletách – v horním podlaží opakují se na obou dílech. Jinak je průčelí omítnuto hladce, bez dalších architektonických detailů a nečleněnými okénky v přízemí, jejichž rozměry se různí a jejichž osy nesouhlasí s osami otvorů horního podlaží. Nejvýraznějším článkem této čelní fronty areálu je drobný rizalit při levé polovině budovy blíže zámku, nad jehož římsou v úrovni hlavní římsy budovy zdvihá se strmý trojúhelný štítek s kruhovým okénkem. Čelní okno rizalitu v horním podlaží odpovídá tvorem okénkům stejného podlaží hlavní budovy, v přízemí jsou dnes v mladší zazdívce osazeny prosté prkenné dveře. Původně otevřený výklenek v přízemí rizalitu měl prkenný strůpek a v průčelí se projevoval půlkruhovým pasem, který sledoval barevně odlišené rázovat. Oblouk záklenku je dosud zřetelný spárou a šířka rámování rýhou v omítce. Stavebně historicky zajímavý je východní bok rizalitu„ kde se v horní úrovni zachoval omítnutý otvor ve tvaru klíčové střílny. Vjezd do dvora po pravé straně rizalitu má záklenek segmentový, je zvýrazněn obvodovým vpadlým rámem a zavírá se prkennými vraty. Díl křídla mezi vjezdem a mírně předstupující budovou sýpky obsahuje v přízemí prostory bývalého bytu se dvěma novodobými dvoukřídlými okny. Úroveň horního podlaží nad tímto dílem odděluje úskok průčelní zdi. Podobný úskok, připomínající dodatečný stavební zásah, můžeme sledovat i v úrovni parapetů horních oken sousední sýpky.
Západní dvorní průčelí obou budov se opět nevyznačuje výrazným architektonickým členěním. Po celé délce obou budov probíhá opět jednotně profilovaná římsa a pod ní jsou v řídkém sledu osazena zamřižovaná okénka v zalomených, mírně se rozevírajících špaletách, jako na fasádě vnější. Nepatrné stopy, zřetelné nejvíce při levé krajní ose budovy sýpky, naznačují starší úpravu průčelí, kdy se uplatňoval barevně odlišený podřímsový pás a rýhami vymezený pás kordonový a kdy okénka horního podlaží zvýrazňovaly bíle natřené pasparty.
Do stáje mezi průjezdem a budovou zámku vedly dva pravoúhlé portálky a žulovým ostěním, z nichž pravý zazděný dnes částečně překrývá novodobá koutová přístavba garáže. Portálky i 3 jednoduše přeříznutá okna stáje vznikly dodatečnými průrazy staršího zdiva budovy, jak dosud naznačují nepravidelná cihelné obezdívky kolem těchto otvorů. Průjezd je ke dvoru otevřen na celou šířku svého prostoru. Má cihelný segmentový záklenek a jeho nároží chrání kamenné patníky. Do bývalého bytu v sousedství průjezdu se vstupovalo podobným žulovým portálkem jako do stáji. Okénko do obytné místnosti bylo podobně novodobé upraveno jako na vnějším průčelí, má odsazený rám se dvěma jednodílnými křídly. Okénka do komory bývalého bytu vlevo vedle vstupu bylo zamřižováno pruty čtvercového průřezu.
Díl budovy sýpky děli ve dvorním průčelí přizdívky dvou novodobých komínků. Otvory v úrovni přízemí mají převážně účelovou novodobou úpravu a dřevěnými fošnami, nebo traverzami v překladech. K poněkud starší úpravě patří zřejmě vstup do vyššího podlaží při pravém okraji budovy, jemuž je předloženo několik kamenných stupňů. Otvor má segmentový záklenek a zavírá se dřevěným křídlem, které zdobí šikmo kladená prkénka s profilovanými hranami.
Východní štít sýpky je v úrovni přízemí proveden z režného lomového zdiva, ve kterém je při pravém rohu proražen dveřní otvor v dřevěném rámu. Zhruba uprostřed přízemí je zde dále patrný šikmý zazděný otvor, překrytý kamenným pláten. Nad úrovni přízemí byla štítová zeď sýpky omítnuta mladší hladkou omítkou. Dvě kruhová štítová okénka a obrys štítu lemoval nabílený pás.
Rozbor disposice předních hospodářských budov.
Přízemí
1. Stáj, zabírající přízemí dílu mezi zámkem a průjezdem tvoří zhruba obdélný prostor s dodatečně vloženou klasicistní valenou klenbou půleliptického průřezu. Nad okenními,dveřními a dalšími slepými nikami byly v klenbě vykrojeny pětiboké výseče.
2. Průjezd, mírně se v půdorysu směrem k nádvoří rozevírající, překrývá trámový strop a prkenným záklopem. Trámy mají sejmuté hrany.
3. Bývalý byt po východní straně průjezdu tvořil původně lichoběžný prostor, zaklenutý valnou klenbou s nepravidelnými, téměř půlkruhovými čely, vyrůstajícími z dnešní podlahy bez patek. Výseče nad otvory, většinou zřetelně dodatečně prosekané, mají obvykle segmentový obrys, pouze nad vstupními dveřmi z nádvoří je nepravidelná výseč zahrocena a mírně lomená. Dodatečným vložením příček vznikla jednoduchá bytová disposice s předsíní, komorou, kuchyní a světnicí.
4. Bývalé sladové humno, zabírající snížené přízemí budovy dnešní sýpky, tvoří v celém rozsahu dvoulodí, zaklenuté do čtyř středních čtverhranných pilířů. Valené klenby obou lodí jsou cihelné omítnuté s půlkruhovými čely; výseče mezi oběma loděmi, vybíhající přímo z hran středních pilířů mají zdobené vrcholy. Dodatečně vnikla do klenby hmota schodiště z nádvoří do sypký v horním podlaží a prostor byl částečně přepřičkován.
1. patro
5. 1. patro obou předních hospodářských budov zabírají nedělené sýpky pod trámovými záklopovými stropy. Přístup je veden jednoramenným cihelným schodištěm z nádvoří při zép. konci bývalé sladovny. Z tohoto prostoru s cihelnou podlahou je vyrovnávacími dřevěnými stupni přístupná vyšší úroveň horního podlaží sousední průjezdní budovy se stáji a obě podkroví.
6. Patro nad budovou stáji s průjezdem má pod záklopovým trámovým stropem prostou prkennou podlahu. V podélných bočních stěnách jsou v nepravidelných odstupech patrny zazdívky oken nebo nik es segmentovými záklenky široké cca 140 cm a vysoké 180-190 cm, Rovněž ve štítové zdi při zámku lze sledovat tři zazdívky otvorů, které měly patrně všechny rovněž segmmentové záklenky, byly však podstatně nižší. Rizalit na východní straně budovy je do prostoru horního podlaží otevřen v plné šíři segmentovým pasem. Nad vlastním výklenkem rizalitu je prkenný strůpek. V obou bocích se rozevírají špalety nik se segmentovými záklenky. Ve východní bylo provedeno zmíněné okénko ve tvaru klíčové střílny, Zevnitř je patrno, že ostění střílny je cihelné a vnitřní hrany jeho horního obdélného dílu jsou okoseny. Na protějšim boku je podobné okénko pravděpodobně zazděno.
Krov
nad oběma díly je vaznicový se šikmou stolici v plných vazbách a s hambalky v každém poli. Západní štít budovy stáji zachycuje torzovitě stav před raně barokní výstavbou přilehlého zámku. Podkroví bývalo od západu přisvětlováno dvěma – dnes zazděnými obdélnými okénky se zalamovanými špaletami a cihelnými záklenky v nadpraži. Vpravo vedle pravoúhlé přizdívky je patrná zazdívka dalšího obdélného otvoru, podstatně však menšího.
Krytina
nad oběma objekty je taškové, kladené částečně na husté laťování.
Na východní štít budovy sýpky navazuje v mírném odstupu východním směrem osmimetrový úsek zdi z lomového kamene, širší než obvodové zdivo přilehlé budovy a pravděpodobně asi i starší. Při vnitřní líci tohoto úseku pokračuje pak slabší vyspravované kamenná zeď s úlomky cihel, která se zalamuje tak, že vytváří z prostoru parcely dvora vysunutou kapsu, patrné pozůstatek staršího zaniklého objektu. Spojovací úsek zdiva z lomového kamene připojuje vysunutý díl parcely k dolní tvrzi v prodloužení jejího východního boku. Tento úsek, který působí jako relativně nejmladší, byl novodobé nadezděn cihlami a tvoří dnes společné s předchozími úseky zdiva zadní stěnu prostorného vozového přístřešku. Přístřešek je při dvoře nesen dřevěnými sloupky a je otevřen de sedlového vaznicovéhe krovu, krytého převážně dvojitými taškami.
Kamenná ohradní zeď, vymezující předzahrádku před objektem sýpky vzniká při novodobé regulaci přilehlé silnice.
II. Hospodářský dvůr.
Historická část dnešního hospodářského dvora v Kestřanech zahrnuje táhlé křídlo čtyř na sebe navazujících přízemních budov pod sedlovými střechami po západní straně zámku, zadní – příčně situovanou stodolu a volně stojící objekt dnešního kravínu. Ostatní hospodářské budovy farmy leží již za hranicí historického areálu. Objekty táhlého křídla jižní fronty dvora tvoří od zámku směrem k západu – bývalá ratejna, vepřín, teletník a šrotovna.
Bývalá ratejna (č. 4 situačního plánu) – nejzápadnějši z řady budov jižní fronty dvora je ve své vých. třetině – v rozsahu vlastního prostoru bývalé ratejny širší. Nad tímto úsekem uzavírá fasádu ke dvoru fabionová římsa, v následujícím dílu byla do vysunuté úrovně protažena střecha, podepřená trámovými konzolami s prohnutě seřiznutými hlavami a sejmutými hranami. Vesměs všechny otvory do dvora mají novodobou úpravou, poněkud starší – zřejmě klasicistní – je pouze vstupní portálek v žulovém rámu, a obdélným nadsvětlikem. Portálek se zavírá dvoukřídlými dveřmi, jejichž výplně zdobí šikmo kladená prkénka.
Podobně novodobě byla upravena i fasáda objektu do bývalé zámecké zahrady. Fragmenty slohové úpravy si do určité míry zachoval jen štít obrácený k zámku, ke kterému byl dodatečně přisazen přístavek chlívků pod pultovou taškovou střiškou. Trojúhelný štít bývalé ratejny je nad přístavkem podříznut obíhající fabionovou římsou a rámován stejným profilem. Z brány ze dvora do zámecké zahrady zbyl pouze krajní úsek při nároží ratejny. Torzo člení dva široké pilastry s římsovými hlavicemi, nesoucí úsek profilovaného kladí. Plné zdivo mezi pilastry je vykrojeno nikou půlkruhového průřezu, uzavřenou konchou, pod níž je podvléknut plochý štukový pás. V interieru jsou dnes novodobě disposičně upravené plochostropé bytové jednoty, pouze západní díl a krmivovou komorou je zaklenut čtyřmi poli českých placek.
Krov – vaznicový
Krytina – dvojitá tašková.
Vepřín (č.5 situačního plánu). Omítnuté dvorní průčelí bylo • sladší době přeřešeno do symetrické podoby s pravoúhlým žulovým vstupním portálkem uprostřed, který vyrovnává do výšky dvojic oken po stranách obdélný nadsvětlik. Okénka objektu zvýrazňuji široké vyhlazené šambrány.
Opadaná omítka na jižní straně směrem do bývalé zahrady obnažila lomové zdivo, upravená zamřižovaná okénka mají po obvodu částečně opět vyhlazené rámy.
Uvnitř obsahuje objekt jediný prostor zaklenutý valenými cihelnými segmenty de příčných traverz, které podélně uprostřed podpírá průvlak I. profilu, podchycený ocelovými sloupky.
Krov – přístupný dvěma sedlovými vikýřky na nádvorní straně je vaznicový.
Krytina – tašky na husté laťování.
Teletník (č. 6 situačního plánu) – oproti předchozímu vepřínu poněkud širší objekt obdélného půdorysu postavený kol r.1867. Na obou fasádách uplatňuje se režné zdivo kyklopské vazby a režné cihelné, mírně vystupující rámce oken, zvýrazněné uchy. Vstupní portálek ze dvora má žulová ostění, nad ním a v levé krajní ose dvorní fasády vrůstají do střechy dva vikýře se zvalbenými stříškami. Vnitřní prostor teletníku je zaklenut šesti poli českých placek, oddělených pasy.
Krov – vaznicový.
Krytina – tašková na husté laťováni.
šrotovna (č.7 situačního plánku) – koncový objekt jižní dvorní fronty. V režném kamenném zdivu byly směrem de dvora provedeny dva vstupní otvory, z nichž levý má cihelná ostění se segmentovým záklonkem a pravý rámuji ostění žulové. Do bývalé zámecké zahrady hledí z režné fasády dvě zamřížovaná obdélná okénka, obezděná režnými cihelnými rámy. Mezi stodolou a šrotovnou ústí na povrch koryto náhonu, pod prostorem dvora kanalisovaného. Nad ním byl v líci šrotovny vyklenut dvojitý cihelný pas, proložený lomovým zdivem.
V dílu při teletníku obsahuje objekt krmivovou komoru, zaklenutou dvěma úseky českých placek za sebou, oddělených pasem. Vlastní prostor šrotovny dělí dřevěné strůpky a provozní lávky. Dřevěný podpěrný sloupek v přízemí má zde ozdobně vykrajované hrany a profilované sedlo.
Krov – vaznicový.
Krytina – dvojitá tašková.
Budova stodoly (č. 8 situačního plátku) – hmotný přízemní objekt, uzavírající hospodářský dvůr od západní strany. V současné době je z odvrácené strany do stodoly vrostlý novodobý tovární objekt bývalého lihovaru. Vlastní objekt stodoly jo pod sedlovou střechou, seříznutou nad oběma štíty polovalbami. Fabionová římse průčelí ke dvoru i dílu průčelí západního byla nad velkými otvory profilovaná v dřevěném materiálu, Jinak je dvorní průčelí mimo prostého původního čtverhranného průjezdu rozrušeno novodobě upravenými otvory.
Původní charakter má již jen jižní štítová strana s dvěma svislými protáhlými větracími průduchy a prejzovou kordonovou stříškou, oddělující nečleněný štít seříznutý polovalbou.
Původnímu účelu slouží dosud jižní díl s příčným průjezdem, otevřený do složitého vaznicového krovu a ležatými stolicemi a středními podpěrami. Zbývající větší část byla adaptována pro provoz lihovaru.
Krytina – tašky, nad sev. třetinou eternit.
Kravín (č. 9 situačního plánku). Novostavba z poslední třetiny minulého století, stojící v izolované poloze na místě starší vozové kůlny. Obvodové konstrukce provedeny z režného kamene na způsob kyklopského zdiva, nad otvory o Žulovými rámy se uplaňují mírně vysazené cihelné segmentové pasy. Vysokou nadezdívku odděluje cihelný motiv zubořezu, mezi cihelnými režnými štíty překrývá objekt sedlová střecha, krytá taškami. Vnitřní prostory mají rovné stropy, podpírané ocelovými sloupy.
Nejmladšího původu v obvodu historického areálu je menší přístavba skladu mléka pod sedlovou střechou, připojena k východnímu štítu kravina. (Krytina tašková).
Ohradní zdi areálu vedle popsané ohradní zdi, která se stala zadní stěnou otevřeného věžového přístřešku mezi bývalou sladovnou a dolní tvrzi, byl celý areál i od severu a západu uzavřen hradbou, jejíž fragmenty jsou dosud z valné části zachovány. Především spojovala zalamovaná zeď, vyzděná z lomového kamene a úlomků,celou nárožní baštu dolní tvrze s jihovýchodním rohem tvrze horní. Zeď je přerušena výjezdem ze dvora směrem k rybným sádkám s odbočkou podle rybníka na Hrušov, Při levém boku výjezdu napojuje se další hradba, sledující v širším odstupu obvod bývalého příkopu horní tvrze. Pravoúhlý styk obou zdí, dnes proveden převážně z cihel byl patrně součástí nějakého zmizelého mladšího přístavku. Podle cesty k sádkám byla obvodové hradba zděná převážně z lomového kamene, v němž se objevují místy cihly. Blíže k výjezdu ze dvora byla dodatečně opatřena šikmou přizdívkou ze smíšeného materiálu a severněji potom dvěma širokými cihelnými opěráky.
Severní přímý úsek hradby mezi cestou k sádkám a náhonem, provedený opět z lomového kamene a cihelných úlomků je vzhledem ke svému charakteru a průběhu zřejmě poněkud mladšího původu.
Navazující zbývající severní úsek obvodové hradby se vyznačuje mírně zvlněnou linii a větší šířkou své konstrukce.
Materiál – lomový kámen a cihly.
Úsek dnes končí horní branou, barokního původu. Vlastní vjezdový otvor je pod půleliptickým záklenkem a pásovou archivolktou, podloženou náběžnými deskami a sepnutou vrcholovým klenáčkem. V šíři archivolty zvýrazňují boky otvoru svislé pilířky. Zdivo brány na obou krajích svírá nárožní rustika, nahoře jej uzavírá profilovaná římsa, uprostřed vyklenuta souběžně se záklenkem průjezdu. Nad římsou se zvedá nízký nástavec s volutovými křidélky, nad jehož přímou římsou člení obrys trojice plochých půlkruhových obloučků, Na středním, poněkud větším, zachoval se soklík nějakého plastického doplňku. Z nádvorní strany překrývá niku průjezdu dřevěný trámový překlad. Prostá prkenná vrata jsou v desolátním stavu, výjezd ze statku je dnes veden vedle tělesa brány.
Zbývající úsek ohradili zdi mezi branou a budovou stodoly, zachycený katastrálními plány se nedochoval.
Stavební historie objektů.
Existence tří kestřanských tvrzi předpokládala ve středověku de určité míry samostatná hospodářská zázemí, s pomocnými objekty, nutnými pro život a provoz těchto sídel. Nejstarší podoba těchto zařízení není dosud obecně zcela jasná, o to méně lze ji rekonstruovat ve složitých místních podmínkách. Kusé písemné zprávy, vyobrazení z počátku 18,stol a především konfrontace těchto pramenů v terénu, dovoluje načrtnout hrubý stavební vývoj kestřanského statku po jeho sjednocení v rukou jediného majitele.
Poplužní dvůr k horní tvrzi je uváděn r.1446 a r.1457 současně s mlýnem. Rovněž při dolní tvrzi se k r. 1475 zmiňuje poplužní dvůr s poplužním, u obou případů není však již jasno, v jakém místním i právním vztahu byly tyto dvorce k vlastním tvrzím. Při třetí tvrzi st dvůr výslovně neuvádí, což však vzhledem k povaze pramenů nevylučuje jeho existenci. V 90. letech získává všechny tři kestřanské celky příslušník významného panského rodu Jindřich ze Švamberka, zástavní držitel královského panství Zvíkov. Za sídelní objekt byla Švamberky zvolena nejvýstavnější tvrz horní, záhy pro tento účel nákladně přestavovaná. Dolní tvrz, řečená Barochovská byla v době převodu do švamberského vlastnictví opuštěná a zřejmě proto vhodná pro adaptaci na pivovar, druhá „dolní tvrz“, stavebně patrně nejméně náročná zanikla tehdy zřejmě ve sjednoceném dvorci a její polohu nutno hledat patrně v oblasti dnešního zámku a předních hospodářských budov. Průběhem 16.stol. došlo potom k technickým úpravám a výstavbě dvora téměř do stavu, zachyceném na přiložených pohledových mapách z doby po r.1700. Zdá se, že již v počátcích sjednoceného panství byl ohrazen celý areál kamennou zdí. Nejstarším hospodářským objektem, možná ještě součást areálu bývalé středověké tvrze, jeví se dnes východní díl dnešní průjezdní budovy, který měl ještě na starší z jmenovaných pohledových map samostatnou hmotu s vyšší střechou. Uvnitř tohoto dílu se zachoval později přepříčkovaný prostor s nepravidelnou valenou klenbou a se zahrocenou výseči nad vstupem ze dvora. Dalším, snad ještě středověkým fragmentem je úsek silně lomové zdi, neorganicky narážející na čelo budovy dnešní sýpky. Tato sýpka, navazující po východní straně na průjezdní budovu, je zjevně renesanční švamberskou novostavbou sladovny k pivovaru v dolní tvrzi, který se tak osamostatnil od dovozu sladu ze Zvíkova. Ve sníženém přízemí je zde dosud zachování klenuté dvoulodní sladové humno.
Ve zdivu renesanční, ze švamberské výstavby dvora je rovněž dnešní stáj mezi průjezdem a zámkem, vykračující směrem ke kostelu drobným rizalitem a klíčovou střílnou na východním boku, Renesanční zdivo se zde dochovalo i v úrovni patra, včetně části štítu při dnešním raně barokním zámku. Nejistota o renesančním původu je zde pouze v úseku průčelní zdi mezi rizalitem a zámkem, která byla možná dodatečně vyrovnána do linie jižní fronty zámecké budovy. Renesančního původu byla v této přední části dvora snad i budova ve vysunutém obvodu dnešního otevřeného přístřešku mezi bývalou sladovnou a dolní tvrzi. Objekt však již počátkem 18.stol. neexistoval.
V r. 1584 je v dílčí ceduli vedle dvora při Kestřanské tvrzi uváděn další dvůr zvaný nový, dále se uvádí mlýn s pilou, v němž byl provoz zajišťován námezdní čeledí.
Zatím co východní díl areálu se sladovnou a dolní tvrzi byl vyhražen provozu pivovaru, vlastní dvůr při tvrzi zabíral asi území od průjezdního křídla, přes půdorys zámku do východní poloviny dvora dnešního. Jmenovaný mlýn byl patrně již tehdy totožný s izolovanou mlýnskou budovou, postavenou do jihozápadního dílu příkopu, jejíž kolo bylo poháněno dnes kanalisovaným náhonem.
Od počátku 17.stol. švamberské hospodářství upadalo, navíc byly Kestřany v r. 1619 po bitvě u Záblatí vydrancovány císařskými husary, takže při dělení pozůstalosti v r. 1652 označuje se Kestřanské panství jako zpustlé. Tohoto roku připadly Kestřany dceři Jana ml. Viléma ze Švamberka Františce Polyxeně a jejímu manželovi Karlovi, hraběti z Paaru. V dílčí ceduli se z hospodářských budov uvádí sladovna a příslušenstvím proti pivovaru v dolní tvrzi, při horní tvrzi vinopalna, u téže tvrze pak mlýn, tehdy však mimo provoz následkem strženi rybníka, jehož vodou byl poháněn. Vlastní dvůr ti byl postaven z kamene, ve střechách však tehdy velmi sešlý a obsahoval koňské stáje, kravské chlévy a jednu stodolu, Hrabě Paar věnoval vzápětí blíže neurčenou částku peněz na obnovu zpustlého statku a začal stavět nový rozlehlý sídelní zámek. Pod jeho půdorysem zanikly ještě další hospodářské budovy a snad i pozůstatky bývalé třetí kestřanské tvrze. Hospodářský dvůr a dlouhou přízemní budovou po západní straně nového zámku a s příčnou průjezdní stodolou však zřejmě přetrval z doby renesanční výstavby.
Předbarokní původ hospodářského křídla s bývalou ratejnou a dnešním vepřínem potvrzuje situace v dotyku se zahradní zámeckou frontou, která existuje již na pohledových mapách z doby kol r. 1700 tedy v době, kdy zámek ještě sloužil jako reprezentační sídlo majitele panství. Raně barokní paarovská výstavba těchto budov by jistě respektovala monumentální průčelí svého nového zámku jako celek, pozdější schwarzenberské zásahy po vzniku jmenovaných map neměly již důvod na staré situaci něco měnit, protože zpola využitý zámek sloužil potom již jen jako obydlí vrchnostenského úředníka. Lze tedy s velkou dávkou pravděpodobnosti soudit, že jak bývalá ratejna, tak dnešní teletník využívají dosud substrukce starých renesančních hospodářských budov. Koncem 17. stol, projevil o oblast zájem kníže Ferdinand ze Schwarzenbergu a dal si provést svým komisařem J. B. Bořkem odhad a popis Kestřanského statku. Z důkladně zpracovaného rozboru vyplývá zhoršující se úroveň hospodářství. V popisu hospodářských budov lze rozeznat budovu sladovny, která tehdy měla kamenný sladový štoh a nahoře pět špatných nepravidelných pokojů a sýpku na sladové obilí, Stavení sladovny, stejně jako objekty dolní a horní tvrze podle odhadu vyžadovaly značný náklad na opravu. Kestřanský dvůr při zámku obsahoval tehdy dvě zničené ratejny, 2 stodoly, zděné kraviny a stáje, jejichž střechy byly kryty šindelem.
Mlýn s pilou stál nadále v příkopu horní tvrze a byl dosti zničený se špatnými střechami a půdami.
Kníže Schwarzenberg koupil panství r. 1700 a začal ihned realizovat nutné opravy, z nichž se zachoval podrobný soupis. Na hospodářských budovách se počítalo mimo jiné s výměnou některých trámů a krovového dřeva, a pokrytím zděné ohrady kolem areálu šindelem, s vysprávkou prejzové krytiny nad sladovnou a vysprávkou dalších šindelových střech.
Schwarzenbergské akce z prvého desetiletí 18. stol. poznáváme z rozdílů na přiložených pohledových mapách. Zjištujeme zejména, že dnešní konírna a předpokládaná středověká budova vedle průjezdu byly sjednoceny pod jedinou sedlovou střechu a dřevěná ohrada po západní straně dvora a kolem zámecké zahrady nahrazena ohradou kamennou. Celé následující období schwarzenbergského panství charakterizuje potom soustavné rozšiřování a zlepšování statku. Průběhem 18. stol. rozšiřuje se velkostatek západním směrem o stavbu na místě dnešního teletníku a starou stodolu nahrazuje v posunuté úrovni mohutný objekt dnešní. Později se vyměňuje zdivo horního podlaží sladovny a přilehlého dílu křídla s průjezdem a oba díly sjednocuje průběžná hlavní římsa a stejná výška hřebene. V severním obvodu areálu se v 18,stol, přestavuje horní brána, ještě se rovněž opravuje a částečně vyměňuje vnější ohradní zeď.
Průběhem 1. poloviny 19.stol. se dále vkládá nová valená klenba a pětibokými výsečemi do stáje v průjezdní budově při zámku a starou klenbu východně od průjezdu deformují příčky zřizované bytové jednotky. U hospodářských budov se postupně vyměňuji stará ostění za žulová, v křídla ratejny se klene českými plackami krmivá komora. Na přelomu století přistavuje se náhradou za zbořený mlýn v příkopu horní tvrze mlýn nový – dnešní šrotovna. Jak dokazuje fideikomisní popis z r. 1867 v konfrontaci s dnešním stavem, pokračovalo stavební vylepšování a zvelebování kestřanského hospodářství plynule i v 2. polovině minulého století. Přední hospodářské budovy s rozšířeným průjezdem a upravenými okénky se již tehdy ustálily do dnešní vnější i vnitřní podoby. Přízemní výklenek v rizalitu stáje sloužil potom částečně jako már-nice k blízkému kostelu, případně jako obecní šatlava. V bývalé ratejně se postupně modernisují bytové jednotky, raně barokní brána mezi objektem a zámeckou zahradou se později boří až po dochovaný úsek s nikou mezi dvěma pilastry, dnešní vepřín – (č.5 situač. plánu) – měl v r. 1867 ještě dřevěný strop, teprve někdy ke konci století vyměněný za segmentové cihelné klenbičky mezi traverzami s ocelovým průvlakem. Dnešní teletník (č.6 situačního plánu) byl roku 1867 dokončován jako novostavba na místě starší vyšší budovy. Zanedlouho po této stavbě nahradil vozovou kůlnu v izolované poloze uprostřed dvora dnešní kravín.
V posledním půlstoletí začal prorůstat velkou stodolu od západu lihovar. K nejmladším akcím patří přístavba skladu mléka při vých. boku kravína, demolice severozápadní ohradní zdi areálu a přelití provozu statku za jeho obvod. V současné době dovršuje urbanistický rozklad areálu budování nové průjezdní komunikace, trasované mezi zámkem a kostelem napříč bývalou rozlehlou zámeckou zahradou.
Seznam architektonických detailů,
I. Přední hospodářské budovy
– profilovaná hlavní římsa obou budov
– trojúhelný štítek rizalitu na jižní straně průjezdní budovy a klíčová střílna na jeho boku
– stopy starší úpravy fasády 8 podřízeným a kordonovým pásem a paspartami kolem oken horního podlaží
– 3 jednoduché pravoúhlé portálky do prostoru stáje a bývalého bytu
– dveřní křídlo do horního podlaží sýpky ze šikmo kladených prkének s profilovanými hranami
– sejmuté hrany trámového stropu nad průjezdem
II. Hospodářský dvůr
– fabionová římsa a trámové konzoly a prohnutým seříznutým zhlavím a sejmutými hranami u objektu bývalé ratejny
– vstupní pravoúhlý žulový portálek s výplňovými dveřmi u bývalé ratejny (výplně zdobí šikmo kladená prkénka)
– rámováni trojúhelného východního štítu bývalé ratejny fabionovým profilem
– torzo brány ze dvora do zámecké zahrady, Členěné dvěma širokými pilastry a nikou uprostřed. Pilastry nesou úsek profilovaného kladí, konchu niky odděluje plochý štukový pás
– jednoduchý pravoúhlý žulový portálek a ploché okenní šambrány dvorního průčelí dnešního vepřínu
– žulová ostění pravoúhlých vstupů ze dvora do teletníiku, šrotovny a kravinu
– ozdobné vykrajované a profilované hrany a sedlo dřevěného sloupku v objektu šrotovny
– fabionová římsa objektu stodoly (nad průjezdy je římsový profil proveden ve dřevě)
– barokní horní brána. Otvor s půleliptickým záklenkem lemuje pasová archivolta, podložené náběžnými deskami a sepnutá klenáčkem. Na obou bocích svírá zdivo brány nárožní rustika, nad prohnutou římsou člení nastane kratší úsek přímé římsy, oddělující spodní díl s volutovými křidélky a trojicí horních plochých oblouků
6. Přehled architektonických a stavebně technických závod.
I.Přední hospodářské budovy
1. okolí budov
– zanedbaný stav přilehlé části dvora, předzahrádek a přilehlého území po východní straně
2. Průčelí
– rozrušené a zanedbané vnější omítky, zvláště na průčelí dvorním
– různorodé novodobé úpravy otvorů v parteru
– zazdívka původně otevřeného výklenku v přízemí rizalitu při jižní straně průjezdní budovy se stáji
– přizdívky komínů při dvorním průčelí objektu sýpky a přístavek garáže při styku objektu stáje se zámkem
– nepravidelná střídání krytin a hustoty laťovaní
3. Přízemí
– blok schodiště a příčky narušující prostorové hodnoty klenutého dvoulodí bývalého sladového humna (4)
– příčky disposice bývalého bytu (3), nevhodně deformující prostor a patrně ještě pozdně středověkou klenbou
4. Otevřený přístřešek
– statické poruchy a vyplavené spáry kamenné ohradní zdi, tvořící boční a zadní stěny jižní poloviny přístřešku
– hmota přístřešku, protažená k objektu dolní tvrze zasahující římsy jejího východního křídla
– různorodé vysprávky krytin
II. Hospodářský dvůr
1. Okolí objektu
– zanedbaný stav přilehlé části bývalé zámecké zahrady, okolí stodoly a celé severní poloviny historického území
2. Objekty hospodářského dvora
– rozrušená povrchová úprava a některé novodobé zásahy do starší podoby fasád
– novodobý isolovaný objekt kravína s přístavbou skladu mléka (9) svou nadměrnou hmotou i výrazem spolupůsobí nevhodně při některých pohledových záběrech na blízkou horní tvrz
– špatný stavební stav barokní horní brány polorozpadlými vraty a přizděným novodobým plotem k lícové straně.
7. Směrnice k budoucí úpravě a k funkčnímu uplatnění objektů.
Hospodářské budovy byly od nepaměti nedílnou součástí historického komplexu kestřanských tvrzí a zámku, podílí se na formování prostředí a na pohledových záběrech a je proto nutno a nimi do jisté míry nadále počítat. Nejméně problematických otázek je kolem předních hospodářských budov, jejichž historická i urbanistická hodnota je nesporná. Objekty, převážně renesančního původu s pravděpodobně ještě gotickým jádrem nutno bezpodmínečně chránit v současné hmotě se základními historickými konstrukcemi a klenebními útvary. Úkolem rekonstrukce bude zde převážně odstranění architektonických a stavebně technických závod a řešení přilehlého území. V parteru je žádoucí sjednotit do odpovídající formy dnešní různorodé novodobé úpravy otvorů a při obnově fasád případně navázat na stopy staršího rámováni. Rizalit na vnější straně průjezdní budovy se stáji bude třeba opětně zbavit dodatečné výplně a ponechat v přízemí otevřený výklenek; v zazdívce západního bočního okna možno na základě případného nálezu rekonstruovat podobnou klíčovou střílnu jako se dochovalo na boku východním. Na nádvorní straně bývalé sladovny jsou nežádoucí přizdívky komínů a v koutě u zámku – přístavek garáže. Sjednocení vyžaduje na jednotlivých dílech druh krytiny a hustota laťováni. Uvnitř objektů předpokládá rekonstrukce především odstranění dodatečných vestaveb, nevhodně deformnující zřejmě ještě středověkou klenbu bývalého bytu vedle průjezdu a dvoulodní klenbu bývalého sladového humna.
Oproti těmto objektům se však jeví žádoucí redukovat otevřený přístřešek podél východní hranice tohoto dílu areálu, alespoň v části přiléhající bezprostředně k dolní tvrzi a zasahující do římsy jejího východního křídla. Na druhé straně nutno brát v úvahu, že částečným nebo úplným odstraněním hmoty přístřešku otevře se ve větší míře pohled na průčelí zámku, u něhož se doporučuje uvažovat o rekonstrukci středního komunikačního traktu. Tato okolnost tedy současně zavazuje k citlivé rekonstrukci zámku, který tvoří zadní plán dolní tvrze v širokém záběrovém okruhu od příjezdové cesty z Písku a se strání Hrušovského ostrohu. V každém případě se zdá žádoucí z pohledových‚ urbanistických i dokumentačních důvodů zachovat půdorysnou kapsu, která tvoří východní obrys dnešního přístřešku a zabezpečit zde starou tarasní zeď.
U hospodářského dvora je problematika podstatně hlubší a je třeba vážit opět širší vztahy a dnešní i plánované stavební struktury střediskové obce. Velkou roli při posuzování zástavby hospodářského dvora hraje dnes rozparcelování bývalé rozlehlé zámecké zahrady, řadová patrová výstavba na této ploše a průraz silničního tahu, takže jako isolační pás vůči vnitřnímu areálu zůstává pouze úzký pruh půdy v šíři zahradní zámecké fronty.
Z jednostranného zjednodušeného pohledu by se zdálo lákavé otevřít průhled z nově budované silnice na horní tvrz a obnažené čelo zámku, Je však nutno uvažovat i pohledy opačné – zevnitř areálu, odkud budovy hospodářského dvora cloní průhled na novodobou výstavbu a spoluvytváří příznivé mikroklima památkového okrsku. Zvýšenou mírou se toto tvrzení týká zadní barokní stodoly kryjící tovární budovy lihovaru. Další hodnotu celku hospodářského dvora je třeba vidět v poloze stavebně historické. Rozbor situace a archivních pramenů přesvědčuje, že základ formování statku možno hledat nejméně v 16.stol. a že přední budovy při zámku jsou ve svých substrukcích zřejmě renesanční.
Stavebník zámku se s touto situací smířil, krček mezi hospodářskými budovami a zámkem oddělil dosud zčásti zachovanou barokní branou a vzniklá skladba hmot a prostorů stala se součástí památkové komposice, dokumentující stoletý vývoj areálu. Konečně nelze opomenout ani funkční hodnoty hospodářského dvora pro zamýšlenou etnografickou exposici v rámci celku, kde jinak chybí prostory pro pomocná a podřadná zařízení. Křídlo bývalé ratejny, případně křídlo navazujicí, hodí se po vhodné adaptaci pro služební byty, v příznivé osluněné poloze a jižními okny de zámecké zahrady. Některé hospodářské exponáty by bylo např. vhodné instalovat v autentickém prostředí stájí a klenutých krmivových komorách, zařízení šrotovny u ornamentálně vyřezávanými prvky je dnes exponát zemědělské techniky sám o sobě. Exposice předpokládaného rozsahu si bezpochyby vyžádá i potřebu údržbářských a restaurátorských dílen, pro které lze v hospodářském dvoře opět nalézt umístění. Naznačené důvody vedou k doporučení zachovat v podstatě celek hospodářského dvora, nebo alespoň jeho úměrně redukovanou část s předním dílem a stodolou. Na druhé straně isolovaná novostavba dnešního kravínu z 2.pol.minulého století svou nadměrnou hmotou i výrazem spolupůsobí nepříznivě v některých pohledných směrech na sousední horní tvrz. Ve studii by měla být zkoumána možnost redukce její hmoty (např, snížením půdní nadezdívky) případně celková asanace.
Celý areál s tvrzemi a hospodářským dvorem byl zřejmě od pozdní gotiky – od sjednocení v rukou jediného vlastníka ohrazován. Kamenná hradba, krytá zprvu šindelem a později prejzy, byla ve svém průběhu v pozdějších staletích upravována, zejména v souvislosti s výstavbou zámku a s barokním rozšířením statku. Ohrazení je z podstatné míry zachováno, mělo by být stabilisováno a rekonstruováno včetně horní barokní brány a v chybějících úsecích doplněno (mezi horní branou a stodolou). Ohrazení se třemi branami zesiluje pevnostní charakter areálu s tvrzemi, jednotlivé díly spojuje a logicky uzavírá celek i z vnitřních průhledů. Pro hmotovou isolaci dolní tvrze, která se dostala do obvodu okružní hradby postačí bezpochyby likvidace zmíněného přilehlého přístřešku. S rehabilitací celku souvisí úprava redukované zámecká zahrady, v níž se může uplatnit i dotvořený fragment dvorní brány. Porosty v rámci ohrazení nutno řešit s ohledem na exponované pohledové směry a s ohledem na širší urbanistické vazby, které si vyžadují samostatnou studii.
8. Seznam výkresů grafické přílohy práce.
I. Plány obce
1. Orientační plán z r. 1837
2. Orientační plán z r. 1969
II. Stavebně historický průzkum hospodářských budov
3. Přední hospodářské budovy 1:200 – přízemí
4. Přední hospodářské budovy 1:200 – 1.patro
5. Hospodářský dvůr 1:1000
III.Architektonický rozbor hospodářských budov
6. Přední hospodářské budovy 1:200 – přízemí
7. Přední hospodářské budovy 1:200 – 1.patro
8. Přední hospodářské budovy 1:200 – střechy
9. Hospodářský dvůr 1:1000
IV. Charakteristická průčelí předních hospodářských budov
10. jižní pohled
11. severní pohled
12. řez A -A´
13. řez B -B´, D -D´
9. Seznam fotopřílohy.
1. Anonym, Kestřany komplex zámku s trvrzemi a hospodářskými budovami po r. 1700, výsek z pohledové mapy, uložené v StA Třeboň (Vs Protivin, A 22).
2. M.Stranský, Kestřany komplex zámku s tvrzemi a hospodářskými budovami na pohledové mapě z r. 1710 (StA Třeboň‘, Vs Protivin, A 31).
3. Vstupní (jižní) průčelí předních hospodářských budov s branou do komplexu‘.
4. Křídlo předních hospodářských budov s rizalitem při zámku.
5. Východní díl předních hospodářských budov.
6. Přední hospodářské budovy a dolní tvrzí od východu z písecké silnice.
7. Východní nároží předních hospodářských budov,
8. Východní průčelí křídla otevřené vozové kolny při dolní tvrzi.
9. Dvorní průčelí předních hospodářských budov při pohledu z věže dolní tvrze.
10. Pohled na jižní křídlo budov hospodářského dvora z příjezdové rampy horní tvrze.
11. Severní a zadní křídlo hospodářského dvora při pohledu od zámku.
12. Průhled hospodářským dvorem k východu na soubor obou tvrzi a zámku.
13. Jižní čelo stodoly Ir zadním křídlo hospodářského dvora, z prostoru bývalé zámecké zahrady.
14. Fragment barokní brány ze dvora do bývalé zámecké zahrady.
15. Barokní brána, vedoucí do komplexu dvora s tvrzemi a zámkem od severozápadu.